Výsledky celosvětového průzkumu absolventů waldorfských škol
Připravili jsme pro vás výtah z Průzkumu absolventů středních a základních waldorfských škol vedeného pod záštitou Výzkumného ústavu pro waldorfské vzdělávání, New Hampshire, USVV
(Překlad: Mgr. Bc Martina Bílková)
Mnoho lidí si klade otázku, jaké jsou perspektivy absolventů základních a středních waldorfských škol v souvislosti s přijetím na vysokou školu, případně pak s možnostmi uplatnění na trhu práce. Jací jsou tito absolventi? Co je zajímá? Jaké uznávají hodnoty? Jsou konkurenceschopní? Jak jsou na tom po zdravotní stránce? Na základě informací získaných ze studie Davida Mitchella a Douglase Gerwina, která se obsáhle věnuje absolventům německých/švýcarských, švédských a amerických středních a základních waldorfských škol z let 1943 – 2006 v porovnání s běžnou populací, předkládám stručný výtah jako pomoc při tvoření úsudku o „waldorfu“, jakožto alternativě ve vzdělání.
Drtivá většina absolventů si ze svého studia na waldorfské škole odnesla jako pozitivní aspekty:
- příležitosti myslet sám za sebe a své názory a domněnky umět převádět do praxe
- lásku k učení se novým věcem a touhu po celoživotním vzdělávání
- přetrvávající přátelské vztahy s bývalými spolužáky a učiteli, které berou jako druhou rodinu a s nimiž si během studia vytvořili velmi blízký vztah
- snahu být nápomocen ostatním lidem
- zvnitřnění morálních hodnot, které jim pomáhají v osobním i profesním životě (s vysokými etickými principy přicházejí i do zaměstnání)
- maximální prostor pro osobní rozvoj
- skutečný zájem o lidi kolem sebe
- vděk za vyzrání v ucelenou, všestrannou osobnost
- ocenění velmi inspirativního a přátelského studijního prostředí, které nikterak nevyvíjelo nátlak a nezpůsobovalo stres při osvojování nových vědomostí a dovedností
Nedávný absolvent (2006) své studium na střední waldorfské škole shrnul následovně:
„Na střední škole jsem dostal základ skutečných vědomostí, což je nyní na vysoké škole evidentní. Platí to nejen pro umění a historii, ale i pro matematiku a přírodní vědy. Při chemii na Rochesterově technologickém institutu (RIT) dokážu svým spolužákům vysvětlit, co se stane, když se smíchají dvě konkrétní sloučeniny, protože jsme to samé dělali v naší chemické laboratoři v prváku…Ostatní se o těchto chemických sloučeninách dozvídali pouze z učebnic nebo jejich pokusy nedávaly smysl, takže si nedokážou představit, co se tam děje. Spolužáci se mě neustále ptají jak to všechno vím- není to tím, že bych měl víc znalostí, ale že si pamatuji, co jsem se naučil a umím si to spojit s tím, co právě dělám…Umím taky využít pomoci vyučujících (což mnoho mých spolužáků ani nenapadne), protože mí středoškolští učitelé byli vždy připraveni podat nám svou pomocnou ruku.“
Obecně vyjadřují absolventi pozoruhodnou náklonnost ke svému studiu na waldorfské škole. Mnoho z dotazovaných využilo této příležitosti k poděkování škole, svým bývalým učitelům a těm, kteří je k „waldorfu“ přivedli. Obzvláště vyjadřovali vděk za to, že je učitelé brali takové jací jsou a podporovali je v tom, aby rozvíjeli své poznávací schopnosti a emoce. „Naučila jsem se myslet za sebe a dokázat vše, co jsem si usmyslela,“ vyjádřila jedna absolventka.
Většina absolventů popisovala své vzpomínky na školu slovy: vřelý…bezpečný…inspirující…tolerantní…harmonický…krásný…pečující…magický.
Mnohovrstevnatý výukový plán zpětně hodnotí jako něco, co jim umožnilo prozkoumat mnoho různých disciplin a tím se všemi možnými zkušenostmi a zážitky odlišit od svých vrstevníků. Díky celostnímu (holistickému) přístupu ke vzdělání opouštěli školu s pocitem, že pokud zapojí rozum, srdce a své šikovné ruce, mohou se bez zábran pustit do čehokoliv.
Omezení přístupu k multimédiím (nekontrolované dívání na televizi apod.) nyní oceňují jako velmi smysluplné, jelikož místo toho měli dostatek příležitostí zaobírat se svými vlastními představami a sestavit si hierarchii hodnot bez vlivu reklam a společenských předsudků. Zvláště v mladším školním věku je toto omezení velmi žádoucí neboť pomáhá dětem rozvinout svoji vlastní představivost, aby dokázali později ustát tlak okolí směřující ke konformitě a způsobu myšlení „jako všichni kolem“.
Absolvování waldorfské školy má mimo jiné vliv na pozdější zdravotní stav jedince. Součástí německé části studie byl dotazník týkající se zejména civilizačních chorob jako je vysoký krevní tlak, arteroskleróza, rakovina a cukrovka u absolventů německých waldorfských škol. Ačkoliv průzkum nečiní v tomto ohledu konečné závěry týkající se přímé souvislosti mezi zdravím a výchovou na waldorfské škole, výrazně lepší zdravotní stav u absolventů ve věku 50-60 let v porovnání s běžnou populací, která tuto školu neabsolvovala, je na pováženou a zároveň v souladu s waldorfským výukovým plánem, který zdraví jako záležitost projevující se po desítkách a desítkách let ve své podstatě zohledňuje jako nedílnou součást výuky.
Profil absolventa střední waldorfské školy:
- po střední waldorfské škole pokračuje ve studiu na vysoké škole (94%)
- studuje umělecké/humanitní obory (47%) nebo přírodní vědy/technické obory (42%)
- získá vysokoškolský titul (88%)
- velmi si cení dobrých mezilidských vztahů (96%)
- je soběstačný a sebevědomý (94%)
- oceňuje schopnost umět se správně vyjádřit (93%) a kriticky myslet (92%)
- považuje za důležité vzdělávat se po celý svůj život (91%)
- toleruje odlišné názory (90%)
- je velmi spokojený se svým zaměstnáním (89%) (absolventi „waldorfu“ tvoří v celostátních průměrech obecně jen nepatrné procento nezaměstnaných)
- v práci mu jde především o morální principy (82%) a ochotně pomáhá ostatním (82%)
- vykazuje velikou snahu o fungování vztahů jak v práci, tak v rodině
Co hodnotí vysokoškolští učitelé pozitivně na svých studentech (absolventech waldorfských středních škol):
- holistické myšlení a schopnost vnímat jednotlivé informace v různých kontextech
- kreativitu a představivost
- morální hodnoty a sociální cítění vůči ostatním bytostem
- komunikační schopnosti
- vlastní iniciativu
- zapálení pro věc
- sebevědomí
- sebeuvědomění
- duševní zralost
- emocionální inteligenci
Student prestižní americké univerzity Yale o své zkušenosti s „waldorfem“ píše:
„Požádali mě, abych vyjádřil, jakou roli v mém životě hraje moje waldorfská výchova- to je jako kdyby se mě ptali, jakou roli v mém životě hraje mé srdce! Zásadní. Tím nechci říct, že jsem se dostal na Yale díky pletení. Ale pomohla mi [waldorfská výchova] rozvinout životně důležitou schopnost, kterou bych nazval „láska k poznání“- dovednost obsáhnout svět svým myšlením, aktivně zapojit svou mysl a svými činy přispět k lepší budoucnosti nás všech.“
Název: Průzkum absolventů waldorfských škol, Fáze III.
Editoři: David Mitchell a Douglas Gerwin
Autoři: Jon McAlice, Bo Dahlin
Vydáno v roce 2008 Výzkumným ústavem pro waldorfské vzdělávání, New Hampshire, USA