Spolek

Waldorské základní školy Mistra Jana v Ratibořských horách

Příběh, který si budeme navždy pamatovat

ZALOŽENÍ ŠKOLY

 

Moc rádi se teď díváme na momentky našich dětí, jak si hrají během vyučování, s radostí chodí do školy, kde mají krásné společenství, kde jsou vedené s úctou a respektem lidmi, kterých si vážíme zejména pro jejich obrovské nasazení a veliká srdce. V neposlední řadě jsme rádi, že se tak může dít v podnětném prostředí tříd plných dřeva a přírodnin. Je to dívání se na splněný sen, který potřeboval obrovskou sílu lidského myšlení a konání. 

První skutečně „alternativní“ škola na Táborsku, po které mnoho rodin toužilo, je nakonec doslova jak se říká: vymodlená. Ještě 31.srpna 2017 nebyla škola pro naše prvňáčky registrovaná a schválená MŠMT a nastoupit měli 3.září. Byla to opravdu pevná, neoblomná víra nás zúčastněných, že vše dobře dopadne. V čase letních prázdnin jsme ještě neexistující školu připravili, po mnoha měsících peripetií s ministerstvem, které toho roku nepovolilo včas (před zápisy) většinu podaných žádostí o novou školu a část nových škol neschválilo vůbec. Za zmínku stojí obrovská láskyplná podpora ostatních českých waldorfských škol a pedagogů v tomto náročném procesu, a zázrak, který se stal na samém konci: večer, 31.srpna Ministr orazítkoval projekt. 

Nádherný je příběh nalezení první třídní učitelky, ve kterém je příběh nalezení sebe sama a svého poslání… Nádherný je také příběh družináře, velikého umělce, Jarka, který ještě v srpnu 2017 nevěděl, že se přestěhuje z Karlových Varů, kde doposud působil, a v září už tu pro děti byl. A máme další krásné příběhy, zapsané v našich srdcích, a také ty, které teprve přijdou…

„Na Táborsku vznikla 17.waldorfská škola v České republice a jsme za ní velice vděčni.“

 Nakonec, i když většina z nás je přímo z Tábora, jsme rádi, že děti mohou prožívat svůj čas mimo město, ve venkovském prostředí, řádit v době družiny na lukách, a zažívat společné jízdy busem s hezkými vyhlídkami. Je to takový výlet – každý den. Překážka pro ty z Tábora? Možná jen domělá… 10 minut jízdy, 9 Kč jízdenka. Dokážeme si představit, že kdyby nám tenkrát město Tábor nějaký prostor nabídlo, ministerstvo by žádost z kvantitativních důvodů zamítlo. Také se shodneme na tom, že prožitý čas „na vsi“, je velikým bonusem dětství.

Proč jme si vybrali waldorfskou pedagogiku?

Z TOUHY PO LEPŠÍ BUDOUCNOSTI

Nějak jsme nechtěli uvěřit tomu, že když děti dostanou do ruky ještě v předškolním věku digitální technologie, že z nich nevyrostou závisláci. Nějak nás nenaučila škola týmové spolupráci a komunikačním dovednostem, které na trhu práce nyní vyžaduje každá organizace, a které ještě více otupují technologie. Nějak jsme si vzpomněli na naší vlastní zkušenost z marietereziánského školství, že memorováním se nenaučíme ŽÍT ŽIVOT a být šťastný. O tom, že si většinu věcí vůbec nepamatujeme, ani nemluvit. Nějak máme všichni hodně rozporuplné pocity ze známek, ať už byly jakékoliv. Každému svým způsobem ublížily. Jako kdyby byly nástrojem manipulace, autoritářství a moci a rozdělovaly nás. Ztrácí se v nich vlastní motiv, a vlastní zodpovědnost. Nějak mnoho z nás dlouho nevědělo, kdo vlastně jsme a pořád se hledáme… Něco velkého jsme povinnou školní DOCHÁZKOU ztratili! KUS SEBE.

Když má člověk v sobě touhu po tom změnit, co není dobře nastaveno, a když skutečně HLEDÁ…. TAK NAJDE.  I v rámci  oficiálního vzdělávacího systému existuje MOŽNOST, která žije ve světě už 100 let a jejíž obsah a motiv souladí s lidskou přirozeností, jedinečností a mnohotvárností. Hurá!  

Waldorfská pedagogika činí možným vytvořit našim dalším generacím prostředí podnětného a svobodného vzdělávání v rámci RVP

Waldorfské školy ve světě

V současnosti je ve světě asi 1200 waldorfských škol a asi 2000 waldorfských školek. K tomu připočtěme další tisíce škol a školek, které se waldorfskou pedagogikou inspirují. Pravda je, že co se dnes často nazývá „inovativním přístupem ve vzdělávání“ (prožitková pedagogika apod.) je ve waldorfské pedagogice celou dobu její existence přítomné. 

Podívejte se na  krátké video o tom, jaké je to ve waldorfských školách a školkách (pohádkové) a co o waldorfské pedagogice říkají rodiče a pedagogové. 

(České titulky zatím ještě nejsou k dispozici)

A u nás…

Dokumentární film České televize, který najdete na tomto odkazu:

 

Abychom ty důvody shrnuli: 

1. důvod: Milujeme děti a k šťastnému dětství patří HRA. 

Do dětí přirozeně vkládáme naději v lepší budoucnost. Ony ji vytvoří, pokud v nich neuhasíme plamen jejich přirozenosti: každé dítě má touhu se učit, číst, psát, počítat, malovat, hýbat se, zpívat, tančit, radovat se. Není přirozené, aby seděli většinu času v lavicích, a je bláhové si myslet, že se naučí memorováním víc než hrou. Je historií ověřený fakt, že děti se rozvíjí nejvíce skrze hru a jsou mistry v napodobování. Protože pro ně chceme to nejlepší, vybrali jsme jim školu, kde je podporována všestrannost, kde učené je prožito, dítě může být dítětem, dokud je to potřeba a učit se hrou. HRA – PAMATUJETE SI? Nepopsal takovou školu velký, osvícený Mistr našich dějin Jan Amos Komenský před mnoha sty lety? Tak realizace této dokonalé idey přichází až skrze rakouského duchovního Mistra, Rudolfa Steinera, a waldorfskou školu, která plně respektuje vývoj dítěte a všech třech složek jeho bytosti – vede dítě tak, aby získané znalosti (rozum) umělo následně v životě použít (vůle) v souladu s morálními principy (cit). 

 

2. důvod: Nejefektivnější technikou pro učení se a uložení poznaného do paměti je ryzí PROŽITÍ toho, co je předmětem studia.  

Takže například číslo, které se děti učí napsat a dál s ním pracovat, je prožito pohybem (jeho tvar společně protančí, produpou apod.), hrou s přírodními materiály, kdy děti zjišťují, jak se dá dané číslo rozdělit, pak si jej rukama vymodelují, pak si jej zpívají, hledají různé jeho kvality uvnitř (např.v pohádce, v těle) i ve vnějším světě (např.venku na květince, hmyzu). Atd.  Podstatné je, že se vždy učí tak, aby jim to dávalo SMYSL a uviděly hned (anebo v průběhu devítiletého studia postupně) SOUVISLOSTI.  

 

3. důvod: Nechceme uhasit jejich vnitřní motivaci ZNÁMKOVÁNÍM 

Víme, že to jde i bez známek.  Waldorfská škola nikdy ve své historii nepotřebovala známky pro to, aby žáci dostudovali s nadprůměrným výsledkem, přičemž velká část z nich se stala absolventy těch nejprestižnějších vysokých škol a úspěšnými lidmi. Systém známkován 1-5 je subjektivní a nesmyslný už z toho důvodu, že neobsahuje všech 9 existujících čísel a zvláštním způsobem např. z čísla 3, které je obecně a historicky považované za šťastné číslo, dělá číslo nešťastné, o čísle 5 nemluvě. Ale to není to nejhorší. Číslování nijak nevypovídá o skutečnosti, co se žákovi skutečně podařilo a zaměřuje pozornost NA CHYBY. To je v dnešní době již pojmenovaný fenomén: soustředění se na chyby bere člověku sílu být pozitivní, radostný a v podstatě i zdravý (neustálý stres „abych neudělal chybu“). Jenže: to je život! Chyby děláme všichni! Naproti tomu učitelé, kteří píší dlouhá SLOVNÍ HODNOCENÍ, mají mnohonásobně více práce, ale na oplátku je to způsob motivující dítě i rodiče, kdy oba mají skutečně jasno o silných a slabých stránkách dítěte a nejsou pod tlakem. Smyslem je dát všem dětem široký základ pro život a vybavit je vědomostmi a dovednostmi, které budou moci v budoucnu konkrétně zužitkovat. 

 

4. důvod: Děti nemusí nosit tašku plnou unifikovaných učebnic

Hurá.  Děti si ve waldorfských školách tvoří sami své vlastní učebnice, které nazývají Epochové sešity. Je to pro ně radost a vnímají skrze to svou JEDINEČNOST, kterou potírá unifikace předtištěných materiálů. Mohou čerpat ZE SEBE. Rozvíjet svou kreativní životní energii. 

 

5. důvod: Výuka ve škole je rozmanitá, rodiče nemusí svým dětem zajišťovat speciální kroužky jazykové, umělecké nebo řemeslné

Pestrost vyučování zohledňuje různá nadání dětí a umožňuje každému dítěti najít si obor, ve kterém bude mít šanci vyniknout, najít svou jedinečnost, své dary a ty v pozdějším období rozvíjet. Umění a řemeslo je předáváno bez rozdílu chlapcům a děvčatům od raného věku. Už v 1.třídě například děti společně pletou. Později budou společně řezat a svářet, modelovat sochy a dramatizovat. Přičemž waldorfské pedagogice nejde o výsledek, ale o PROCES tvorby. Už od 1.třídy mají děti také výuku dvou cizích jazyků, opět zábavným a efektivním způsobem. V rámci celého vyučování jsou děti v pohybu, v rámci družiny běhají venku, proto není potřeba ani v tomto smyslu někde něco „dorovnávat“. V budoucnu bude v rámci školní družiny možnost navštěvovat rozmanité kroužky, v tuto chvíli jsou otevřené 2 skupiny kurzu kytary a je sestaven školní sbor. Obojí vede zkušený hudebník, Jaroslav Janek.  

 

6. důvod: Děti mají volný čas odpoledne bez domácích úkolů

Potřebují vypnout! Spočinout! Vstřebat vše, co ve škole prožily! Zasportovat si! Pobýt se svou rodinou! Tato doba je tak náročná. Všichni jsme přetížení. Bohužel se ukazuje, že model „tatínek přijde z práce a sedne k počítači a pracuje“ není nic jiného, než destruktivní program z jeho dětství. Přišel domu ze školy a musel znovu pracovat – psát domácí úkoly… 

 

7. důvod: Pedagogika plně respektuje jedinečnost a svobodu člověka a jeho vývojové potřeby

Nádhera waldorfské pedagogiky je právě v tom, jak na dítě netlačí, ale pomáhá mu se rozvíjet tak, jak potřebuje. Zkušenost je taková, že čím méně zatěžujeme děti v raném věku vědomostmi, tím více zůstávají otevřené učit se je, až dozraje čas. Věděli jste například, že Jan Amos Komenský začal chodit do školy až v 16ti letech? A byl snad málo vzdělaný, málo „člověk“? 

 

8. důvod: Děti nedostávají k učení v raném věku digitální technologie 

Věříme, že digitální technologie mají své místo, až když děti pochopí jejich podstatu (a možná si sestaví na hodině informatiky svůj počítač).  Realita dnešní doby je velice smutná v tom, jak většina už velmi malých dětí, je závislá na trávení času (v pravém slova smyslu – čas je o-tráven) nad svítícími obrazovkami. Virtuální realitě se nic nevyrovná. Je to únik. Stejně jako droga. Existuje mnoho studií i knih (např. Digitální demence), které popisují ztrátu složek emoční a sociální inteligence lidí této generace, jejich nesocializovanost, otupělost a s tím souvisící i problémy fyzického těla včetně obezity. Problém je, že technologie jsou záměrně vytvářené aby byly uživatelsky jednoduché, proto je postupně pořizují lidé i těm nejmenším. Bohužel i státní zaměstnanci, zatím pokračují v rozšiřování technologií i pod hranici školního věku. Je to tragický pohled a výsledky přijdou brzy.  Motorika, sociální dovednosti, motivace se učit, zdraví respektive četnost poruch nervové soustavy, to vše, se v rámci společnosti a státních škol, dramaticky zhoršuje. Chceme ostatním ukázat, že ve virtuální realitě NESPOČÍVÁ LEPŠÍ BUDOUCNOST. Co se nyní nazývá hrou – na počítači – ve skutečnosti hrou není. Počítač také nevypěstuje obilí, neupeče chléb, ani nevytvoří zdravý vztah a interakci s druhým člověkem.

 

9. důvod: Pedagogika je založená na osobnostech učitelů

Pro naše děti chceme učitele, který jim má co předat a umí zacházet s lidskou individualitou. Který je hravý a tvořivý, jako děti. Který je ochotný věnovat množství času do příprav, individuálního přístupu, neustálého sebezdokonalování a sebevzdělávání. Kterému se sami můžeme sklonit. Proto jsme si vybrali waldorfskou pedagogiku, jejíž učitelé prochází dlouhodobým, velice transformačním, waldorfským seminářem, který je pro tuto roli připraví a otevře jejich možnosti. Role třídního učitele ve waldorfské škole navíc obnáší celých 9 let v úzkém propojení s jednou třídou. To je obrovská výhoda a jedinečnost této pedagogiky. Učitel tak může své studenty dobře poznat a podpořit na jejich cestě do života. Oni se cítí dobře a jistě, mají v něm vždy oporu, zásadní osoba jejich životů. Takoví lidé jsou přitahování waldorfskou pedagogikou, která dává vzdělání skutečně jiný rozměr. Takové osobnosti už v naší škole máme a jsme za ně ze srdce vděční. 

 

10. důvod: Děti plynou v souladu s rytmy Přírody a duchem tradice

Waldorfská pedagogika je založena mnoho na práci s rytmem. Vesmír funguje v rytmech. Naše těla fungují v rytmech. V přírodě neexistuje chaos. Je zde hluboce zakořeněný řád, který se učíme poznávat. Kromě rytmů v činnostech, rytmů v rámci jednotlivých dní, týdnů a ročních období, jsou tradiční součástí života každé waldorfské školy slavnosti, které všichni společně připravujeme a prožíváme. Rytmus svátků vychází z mystiky, lidových zvyků a obyčejů, které odrážejí propojení lidského života s koloběhem přírody. Děti mají skrze opakující se rytmy těchto svátků přehled, kde se nacházejí „v čase“ a cítí se jistě. I z tohoto důvodu je dobré, že zachováváme tradice, které v sobě nesou hlubokou moudrost a dávají národům, městům a komunitám pospolitost a tvář.

Našli bychom ještě mnoho krásného a moudrého na waldorfské škole  …

Foto: Roční stoleček v 1.třídě / podzim

Zde už jen pár slov na závěr oddílu ŠKOLA ve vztahu k NÁM

Pravda je taková, že jsme jako lidé šťastní, když jsou šťastné naše děti a lidé kolem nás. Když si vzájemně pomáháme a tvoříme něco, co nás přesahuje, co není „jen pro nás“. Společenství lidí ve waldorfské škole takovou příležitost vytváří. Otevírá nás změně z nastavení individuálního do vědomí propojení a sounáležitosti. Jsme si vzájemně inspirací a učíme se, společně s dětmi. Nejsme dále odděleni od tohoto procesu. 

Waldorfská pedagogika člověka nevychovává, ale spíše „probouzí“  

Kdykoliv se vrátíme zpět od dětí k nám, rodičům, tak poznáváme, že důvod, proč máme děti ve waldorfské škole je v mnohém to, že NALÉZÁME SEBE, nalézáme to, co „nám bylo ztraceno“.    

Je to taková náprava.

Postřehy a informace o waldorfské škole najdete také například na tomto odkazu: